Náměty do výuky

Děti si položí hlavu na lavici a „spí“. Předem se domluvíme na tom, na co budou reagovat – může to být například určité písmeno ve slově či na začátku slova, slovo, barva, číslo nebo jiný domluvený znak. Poté postupně průvodce říká různá slova či informace. Jakmile děti uslyší domluvenou věc, „probudí se“ – zvednou hlavu, posadí se nebo provedou předem domluvený pohyb.

Můžeme si vytvořit nebo vytisknout slova, příklady či jiné úkoly, které následně rozstříháme na kartičky. Kartičky poskládáme do kruhu popsanou stranou dolů. Pomocí hrací figurky a hodu kostkou se po kruhu posouváme. Když hráč stoupne na kartičku, otočí ji a splní zadaný úkol – například přečte slovo nebo vypočítá příklad. Pokud odpoví správně, kartičku si ponechá. Pokud odpověď není správná, kartička zůstává ve hře.

Na papír vytvoříme jednoduchou postavu panáka. Do jednotlivých částí těla (hlava, ruce, nohy, břicho…) napíšeme čísla/písmena. Poté zadáváme příklady/slova. Úkolem dítěte je vypočítat správný výsledek/určit správné písmeno a dotknout se části těla, ve které se dané číslo nachází. Aktivitu můžeme obměňovat podle procvičovaného učiva.

Rozložíme karty po zemi nebo po prostoru ve třídě. Poté postupně čteme jednotlivé slabiky/slova/indicie. Úkolem dětí je co nejrychleji najít správnou kartu (s písmeny či odpověďmi) a postavit se k ní. Aktivitu můžeme obměňovat například prací ve dvojicích, spolupráci družstev nebo střídáním role čtenáře. 

S kartičkami můžeme hrát také „přebíjenou“. Karty rozdáme rovnoměrně mezi hráče (hra je vhodná pro dvojice až čtveřice). Děti postupně vykládají po jedné kartě a vždy nahlas přečtou písmeno/slabiku/slovo. Pokud někdo slabiku přečte chybně, vezme si celou odkládací hromádku, aby měl možnost si slabiky více procvičit. 

Po domě nebo třídě rozmístíme kartičky se slovy, příklady nebo jinými úkoly. Kartičky schováme tak, aby nebyly na první pohled vidět, ale děti je mohly najít. Předem si zapamatujeme nebo určíme jejich počet. Úkolem dítěte je všechny kartičky objevit a jejich obsah správně opsat, přepsat nebo vypočítat na papír. Aktivitu můžeme obměňovat podle procvičovaného učiva. 

„Bomba“ je pohybová a postřehová hra pro práci v kruhu. Mezi dětmi koluje tikající bomba (nebo jiný předmět, např. minutka). Předem určíme písmeno, na které děti vymýšlejí slova. Každý hráč při předání bomby řekne jedno slovo. Slova by se neměla opakovat. Pokud bomba „vybuchne“, určíme nové písmeno a hra pokračuje dál.

Hru můžeme snadno obměňovat také podle tématu – děti například říkají zvířata, jídlo, věci ve škole nebo slova související s právě probíraným učivem.

Ke hře budeme potřebovat fotbalové kloboučky, pod které schováme kartičky. Děti mohou kartičky pozorovat pouze malým otvorem v kloboučku. Na lavici si připraví psací potřeby (tužku a papír nebo sešit). Poté postupně chodí ke kloboučkům, zapamatovávají si schovanou informaci – například písmeno, slovo, číslo nebo indicii – a následně ji zapisují na své místo. Aktivitu můžeme přizpůsobit různým předmětům i obtížnosti.

Děti sedí na polštářcích v kruhu. Každý žák představuje určité písmeno, číslo, pojem nebo jinou informaci. Učitel postupně říká slova, příklady, definice nebo jiné zadání. Jakmile se informace týká některých dětí, ty si mezi sebou rychle vymění místo.

Například několik dětí představuje číslo 5, jiné číslo 6 apod. Učitel říká příklady a děti, jejichž číslo je správným výsledkem, si vymění místo. Aktivitu lze využít v českém jazyce, matematice i prvouce a snadno ji přizpůsobit právě probíranému učivu.

Jeden žák vystoupí před skupinu. Učitel mu určí pojem, nebo si jej žák vymyslí sám. Pomocí nápověd a indicií pak ostatní děti vede k správnému řešení. Indicie mohou popisovat vlastnosti, využití, vzhled nebo jiné charakteristiky.

Například:

„Jsem zvíře, jsem pruhované, zrzavé a nebezpečné. Žiji v Indii a živím se masem.“ → tygr

Nebo:

„Jsem sloveso v čísle jednotném, v 1. osobě a přítomném čase. Vyjadřuji pohyb ruky a pera.“ → píši

Aktivitu lze obměnit také formou otázek, na které žák odpovídá pouze „ano“ nebo „ne“. Tato varianta je náročnější a vede děti k přesnějšímu přemýšlení i formulaci otázek.

Učitel si v duchu myslí slovo, číslo nebo jiný pojem a postupně ho dětem popisuje pomocí indicií. Děti pozorně poslouchají a snaží se uhodnout správnou odpověď.

Například:

„Myslím si číslo, které je mezi 1 a 3.“ → 2

Nebo:

„Myslím si slovo, které má 3 písmena, začíná na P, končí na S a označuje zvíře.“ → pes

Aktivitu lze využít v českém jazyce, matematice i dalších předmětech a snadno ji přizpůsobit obtížnosti i probíranému učivu.